Bývalá kasárna – nová čtvrť Dvorce

Co?

Postupně otevřeme území bývalých kasáren a aktivně nastartujeme proces výstavby obytné čtvrti. Celý proces bude koordinovaný městem na základě široce projednaného urbanistického návrhu, ze kterého vyplynou jasně dané regulace pro stavebníky. Realizace bude probíhat po etapách, město zainvestuje infrastrukturu a veřejná prostranství a následně proběhne transparentní soutěž pozemků pro soukromé stavebníky. Nová čtvrť bude mixem bydlení různého typu, drobných obchodů a prostorů pro podnikání.

Jak?

  • Pověříme konkrétní tým zodpovědný za koordinaci celého procesu.
  • Realizujeme urbanistický návrh souběžně s širokou diskuzí s veřejností.

Garant: Iveta Čierna

Jasná pravidla pro stavebníky

Co?

Chceme jasně formulovat a prezentovat veřejnosti platná pravidla pro výstavbu na území města, zejména na Starém městě v městské památkové rezervaci a v jejím ochranném pásmu na Novém městě. Cílem je sjednotit požadavky odborů na obecné, opakující se záležitosti a poskytovat srozumitelné informace před započetím projektů. Ve spolupráci s památkovou péčí lze vypracovat doporučený manuál pro tvorbu zástavby, který sjednotí obecné požadavky na úpravy staveb, předzahrádek či reklamních poutačů, a zajistí tak transparentně daná pravidla pro všechny a následné individuální řešení konkrétních projektů.

Jak?

  • Chceme aktivně pracovat s existující studií veřejných prostranství města Tábora, která shrnuje nejpodstatnější obecná pravidla a sjednocuje přístup samosprávy k mobiliáři, zeleni či reklamě.
  • Chceme prezentovat manuál ve srozumitelné formě veřejnosti a zajistit jeho používání v procesech přípravy městských projektů a investic a jeho případnou aktualizaci.

Garant: Matouš Loskot, Iveta Čierna, Lenka Greň

Táborské nádraží

Co?

Klíčové je otevřít diskuzi o celkové podobě a využití oblasti nádraží, aby byla přívětivá pro občany i turisty. S rostoucím významem vlakového spojení ve směru Praha a České Budějovice vnímáme tuto oblast jako klíčovou rezervu v jinak již dokončené struktuře Nového města. V krátkodobém horizontu je zásadní zpřehlednit veřejný prostor jako atraktivní vstupní bránu do města ve spojení s Husovým parkem. Dlouhodobá koncepce by měla řešit rozvoj dopravního uzlu s navazujícími funkcemi: parkování, obchodní prostory i bydlení, to vše komplexně v prostoru „před“ i „za“ nádražím. Cílem je moderní propojení vlaku, autobusu a MHD a možnost přestupu „suchou nohou“, spolu s využitím souvisejících služeb. Pro příjemnější dojíždění do práce musí skvěle fungovat úschova kol a zavazadel, rychlé odbavení a velkorysejší čekárny.

Jak?

  • Chceme realizovat krátkodobé úpravy veřejného prostoru před nádražím, zahájit diskuzi o dlouhodobé koncepci prostoru nádraží, aktivně spolupracovat s Českými dráhami a Správou železniční dopravní cesty a následně vytvořit projekt a realizovat revitalizaci přednádražního prostoru.
  • Chceme zapojit více terénních pracovníků pro vymístění lidí bez domova z přednádražního prostoru.
  • Chceme realizovat legislativně možné postupy pro přemístění kolonie havranů do míst, kde nebudou rušit lidi.
  • Chceme zrušit „herny“ v okolí přednádražního prostoru.

Garant: Matouš Loskot, Karolína Koubová

Sídliště Nad Lužnicí – lokalita Komora

Co?

Vzhledem k husté zástavbě sídliště je potřeba prodiskutovat koncepci budoucího rozvoje lokality Komora, která slouží jako hlavní rekreační a volnočasový areál sídliště. Je nutné průběžně koordinovat umisťování sportovních aktivit a dalších prvků, aby byla Komora otevřená co nejširší skupině obyvatel. Kromě sportovního vyžití by tu měl být i prostor pro rodiny s dětmi, např. v podobě zábavních ale přitom vkusných „atrakcí“, ve stylu parku Mirákulum.

Jak?

  • Zpracujeme plán pro budoucí podobu lokality Komora a budeme jej diskutovat s veřejností.
  • Realizujeme již vyprojektované a s veřejností diskutované projekty, jako je provazový hrad pro děti, parkourové hřiště a pumptrackové hřiště jako rozšíření skateparku.

Garant: Karolína Koubová

Nová knihovna 2020

Co?

Knihovna je jednou z nejfunkčnějších kulturních institucí ve městě, je ale limitována prostorem a dlouhé roky do ní nebylo investováno.

Jak?

  • Prosadíme velkorysou dostavbu nebo, nebude-li to možné, přestěhování knihovny do nové, vyhovující budovy. Knihovna se tak bude moci stát lepším nástrojem města, místem, kde je možné komunikovat s občany, vzdělávat je a být jedním z nejdůležitějších hráčů na táborském kulturním poli.

Garant: Eva Měřínská

Trafačka, Křižíkova elektrárna, Pintovka a další městské prostory

Co?

Městu chybí dobře využitelné kulturní prostory. Chybí moderní sál pro realizaci koncertů a současného divadla, chybí moderní galerie, chybí městské dílny, chybí prostory pro zkoušení ať už divadla, či tance.

Jak?

  • Chceme efektivně využít budovu bývalé Trafostanice u Jordánu, Křižíkovy elektrárny u Lužnice a dalších nevyužívaných prostor. Po kvalitní rekonstrukci Trafačky může vzniknout jak multifunkční sál, tak současná galerie a zázemí pro táborské kulturní spolky a iniciativy. Stejně zajímavé může být využití budovy bývalé Křižíkovy elektrárny, kde by mohla vzniknout interaktivní výstava na téma výroby elektřiny a 1. elektrifikace tratí propojená právě s osobností Františka Křižíka. Možné je ale i využití ke kulturním účelům.
  • Zcela opomíjenou lokalitou je areál Pintovky. Nasnadě je využití přírodního amfiteátru jako prostoru pro letní venkovní akce – koncerty, festivaly, divadla, letní kina. Chceme diskutovat využití Pintovky s občany především nejbližších městských částí – Horky, Čelkovice, Větrovy.
  • Bude nutné vypracovat vizi využití všech zmiňovaných objektů, která zohlední potřeby místních i potřeby rozvoje cestovního ruchu.
  • Ve všech případech by město mělo zrealizovat jak architektonickou studii, tak usilovat o architektonickou soutěž.
  • Samozřejmostí je diskuse s občany nad využitím všech těchto prostor.

Garant: Vít Markvart, Lenka Greň

Rozvojové plochy ve městě

Co?

Směřování rozvoje zejména do nevyužitých prostorů v zastavěné části města – pro příští roky je prioritní využití brownfieldu bývalých kasáren v majetku města. Je nutné vést věcnou diskuzi o prostoru bývalého letiště Všechov – podporovat využití volně přístupného areálu pro sportovní a rekreační aktivity. Případné využití pro podnikání je zásadní podmínit vyřešením otázky dopravy a pečlivým zvážením přínosů versus zátěže pro město. Město má hlavní možnost usměrnit využití letiště jeho vymezením v územním plánu. Další zastavitelné plochy pro výrobu ve městě je rozumné podporovat až po realizaci důležitých dopravních přeložek, ale i poté bychom se měli prioritně zaměřovat na podporu pracovních míst s vyšší přidanou hodnotou než na výstavbu rozlehlých skladovacích hal s minimem pracovních míst.

Jak?

  • Budeme důsledně řešit vymezování rozvojových ploch v územním plánu města.
  • Budeme aktivně koordinovat proces výstavby v bývalých kasárnách.

Garant: Vít Markvart, Iveta Čierna

Koncepční směřování města – mapa rozvoje

Co?

Pro zodpovědná rozhodnutí o rozvoji města je nutná pečlivá revize všech koncepčních dokumentů a jejich jednoduchá a srozumitelná prezentace navenek. Občané mají mít možnost znát aktuální stav připravovaných studií, projektů a městských investic, aby se mohli aktivně zapojit do rozhodování o výsledku zásahů v místě jejich bydliště. To lze zajistit pomocí průběžně aktualizované mapy rozvoje, ze které budou jasně patrné konkrétní kroky a záměry radnice. Tvorba strategií a koncepcí by měla vždy probíhat ruku v ruce se zapojením veřejnosti a všech klíčových aktérů, kteří se na území pohybují. Nevyužitým potenciálem je odborná veřejnost, kterou můžeme přizvat ke klíčovým fázím projednání koncepcí a využít její široké znalosti a zájem o místní prostředí. Důležité je správné vedení projektů a záměrů, tj. zahájit co nejširší diskuzi již ve fázi první myšlenky a přípravy zadání napříč vedením města, odbory a veřejností.

Jak?

  • Vytvoříme mapu investic a záměrů – zaneseme plánované, zpracovávané, schválené, uvažované projekty města do přehledné mapy na webu včetně studií, vizualizací, odkazů na projednání a informací o stavu (plánováno, zpracováno, stavební řízení).
  • Zapojíme odbornou veřejnost do projednávání městských projektů.

Garant: Iveta Čierna, Jakub Smrčka

Strategický plán jako společná dohoda

Co?

Jednoduchý a průběžně aktualizovaný dokument, který nebude pouze formální studnicí projektů, ale bude aktivně diskutovaný s občany a široce projednaný napříč zastupitelstvem města. Má odrážet celkovou vizi města, sledovat dlouhodobé koncepce a neměnit směr po každých volbách. Strategický plán bude zpracován interaktivně, aktuální projekty budou propojeny s mapou připravovaných záměrů a provázány s rozpočtem města tak, aby každý občan měl přehled, co se ve městě připravuje. Strategie města bude úzce propojena s územním plánem a dalšími koncepčními dokumenty tak, aby celkové plánování rozvoje města bylo celistvé a dávalo smysl.

Jak?

  • Aktivně se zapojením veřejnosti zpracujeme nový strategický plán do roku 2020.

Garant: Iveta Čierna

Srozumitelný a jasný územní plán

Co?

Územní plán je zásadní dokument prostorové vize města, který dává samosprávě jasné pravomoci rozhodovat o svém území. Jeho zpracování však musí odpovídat současné dynamické době. Plán musí být dostatečně pevný v zásadních koncepčních návrzích a zároveň dostatečně pružný, aby mohl reagovat na měnící se potřeby obyvatel. Současně platný územní plán Tábora by měl projít revizí. Je nutné zjednodušit jeho strukturu a důraz, který je nyní kladen na funkční náplň jednotlivých ploch, je třeba směřovat na definování očekávané struktury zástavby, její výšky a hustoty. Důležité lokality a rozvojové plochy budou prověřovány územními studiemi a diskutovány s veřejností. Plán musí být pro občany pochopitelný a zajistit jim stabilitu v místě, kde žijí.

Jak?

  • Aktualizujeme stávající územní plán a průběžně budeme zpracovávat potřebné studie.

Garant: Iveta Čierna